LEKTOŘI


Gabriela Eibenová 

/zpěv/


Magdalena Malá 

/barokní housle/


Helena Matyášová 

/barokní violoncello/


Lukáš Vendl 

/basso continuo, korepetice/


Jakub Kydlíček 

/dirigent/

TŘÍDY

Gabriela Eibenová

V průběhu nácviku Brentnerových skladeb seznámí studenty s elementárními principy interpretace barokní vokální hudby - frázováním, prací s textem, figurami, afekty, aspekty přirozeného ladění. Sólovým zpěvákům pomůže s ornamentikou a tvorbou kadencí, v ansámblovém zpěvu povede interprety v souladu se zásadami skupinové práce - vzájemné naslouchání, precizní intonace, barevné pojení hlasů. V německých textech se zaměří na správnou výslovnost německého jazyka.

Magdalena Malá

Třída bude otevřena pro studenty, kteří se věnují hře na housle a violu. Náplní výuky bude nastudování partů J. J. I. Brentnera. V rámci studia bude brán zřetel na aspekty barokní interpretace (frázování, ornamentika, rétorika a další). Též se bude pracovat na smykové technice, která je zároveň velmi úzce spjata s výše jmenovanými aspekty. Nástroje se střevovými strunami a barokní smyčce jsou vítány, ale nejsou podmínkou. Během celého kurzu bude využíváno ladění na 415 Hz. 

Helena Matyášová

Třída se otevírá všem violoncellistům, zájemcům o historicky poučenou interpretaci staré hudby. Dobové nástroje se střevovými strunami a barokními smyčci jsou samozřejmě vítány, moderní (v dobovém ladění 415Hz) však nejsou překážkou. Společně s Lukášem Vendlem se budou zabývat hrou bassa continua v instrumentálním ansámblu.

Lukáš Vendl

Ve třídě bassa continua jsou vítáni středně pokročilí zájemci z řad cembalistů, varhaníků ale i klavíristů, kteří mají zájem o rozvíjení svých dovedností v oblasti realizace generálbasu na klávesové nástroje. Budeme řešit otázky stylu a odlišnosti funkce cembalové a varhanní stylizace, úlohu hráče v orchestru a při samostatném sólovém doprovázení. Prakticky i teoreticky se budeme zabývat problematikou spolupráce a souhry s dalšími nástroji a pěvci, vždy s ohledem na dobové prameny. V případě zájmu bude možné se v menším rozsahu věnovat i sólové literatuře či improvizaci. 

Sopranistka Gabriela Eibenová se po absolutoriu na Pražské konzervatoři, studiu v Londýně a účasti na bezpočtu mezinárodních interpretačních seminářích, zaměřila především na koncertní činnost a interpretaci staré hudby. Je vítězkou hudební soutěže Anglo - Czechoslovak Trust v Londýně, finalistkou pěveckých soutěží v Karlových Varech, Trnavě a v Great Grimsby (Anglie). Účinkovala po boku renomovaných umělců jako např. Eduardo Lopez Banzo, Ian Partridge, Simon Standage, Evelyn Tubb, Magdalena Kožená, Peter Kooij, Carlos Mena, Filippo Mineccia, Jean Tubery a mnoha dalších. Vytvořila několik titulních rolí v barokních operách u nás i v zahraničí: J. Blow - Venus and Adonis, J. M. Leclair - Scylla et Glaucus, C. Monteverdi - Il Combattimento di Tancredi e Clorinda, H. Purcell - Dido and Aeneas (inscenace, která se stala v Čechách představením roku a získala cenu Alfréda Radoka). Režisérka Alice Nellis o ní natočila dokument pro Českou televizi. S varhaníkem a dirigentem Adamem Viktorou založila v roce 2000 vokálně - instrumentální soubor Ensemble Inégal, jehož hlavním tématem je propagace hudebního odkazu českého barokního skladatele Jana Dismase Zelenky. S tímto tělesem intenzivně koncertuje na významných mezinárodních hudebních festivalech (Pražské jaro, Oude Muziek Utrecht, Tage Alter Musik Regensburg, Musica Antiqua Brugge, Bach Festival Riga, International Music Festival Santander, Lufthansa Music Festival London, Bachfest Leipzig, Stockholm Early Music Festival aj.) Zpívala téměř v celé Evropě, v Izraeli i Japonsku. Hostovala např. s Českou Filharmonií, Südwestfunk Freiburg, Orquesta Baroca di Sevigla, v operních inscenacích ve Státní opeře Praha nebo Divadle J. K. Tyla v Plzni. Na svém kontě má více jak 30 CD nahrávek.

Ve své pedagogické činnosti zohledňuje Gabriela Eibenová jednak vliv svých učitelů (Libuše Tomiškové, Magdaleny Hajóssyové a Natalie Romanové) a dále školy a techniky, které zásadně ovlivňují pěvecké kvality - práce s dechem, práce s tělem a regenerační cvičení (Škola odhalení hlasu podle Valborg Werbeck-Svärdström a metoda Vítězný dech Gantulgy Ganjuur). Založila pěvecké kroužky v mateřských a základních školách a učila sólový zpěv na ZUŠ. V létě 2017 vedla seminář sólového zpěvu se zaměřením na starou hudbu na konzervatoři v Olomouci a v roce 2018 byla lektorkou 1. ročníku instrumentálně-vokální masterclass zaměřené na interpretaci hudby českého barokního skladatele J. A. Plánického. Své odborné vzdělání si doplnila studiem Teorie a provozovací praxe staré hudby na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a nyní studuje obor historická interpretace na Janáčkově akademii múzických umění.


Magdalena Malá vystudovala hru na housle na Pražské konzervatoři (prof. D. Zárubová) a historickou provozovací praxi na Týnské škole - Collegium Marianum (Univerzita Karlova) u MgA. L. Torgersen. Aktivně se účastnila mnoha mezinárodních mistrovských kurzů a seminářů staré hudby (C. Mackintosch, K. Debretzeni, D. Deuter, L. Russel, A. Steck, S. Standage, R. Richter, M. Glodeanu, I. Korol).

Věnuje se především koncertní činnosti. Spolupracuje s předními barokními ansámbly i orchestry jako např. Musica Florea, Capella Regia Praha, Collegium Marianum, Collegium 1704, Ensemble Inégal, Harmonia Delectabilis, Hipocondria ensemble, Musica Salutaris, Musica Figuralis, Ensemble Fiorello. 

Od roku 2010 působí jako sólistka a koncertní mistryně Ensemble 18+, který se zabývá zvláště interpretací hudby českého klasicismu.

Vystupuje jako sólová a komorní hráčka na mnoha festivalových pódiích v České republice i v zahraničí, účastní se mezinárodních projektů staré hudby, podílí se na nahrávání CD a natáčí pro rozhlas a televizi.


Helena Matyášová vystudovala hru na violoncello na Konzervatoři v Pardubicích u Mgr. Petra Lichého a Mgr. Josefa Krečmera. Ve studiu pokračovala na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě Prof. Miroslava Petráše, kde úspěšně obhájila magisterský diplom. Své vzdělání v oblasti historické provozovací praxe doplnila studiem na Týnské škole - Collegium Marianum (Univerzita Karlova v Praze) ve třídě barokního violoncella pod vedením MgA. Marka Štryncla.

Účastnila se mezinárodních interpretačních kurzů v ČR i v zahraničí: Francouzsko-česká akademie v Telči (Jiří Bárta), Mezinárodní letní škola staré hudby ve Valticích (Irmtraud Hubatschek, Marek Štryncl), Académie de Sablé à Prague (Bruno Cocset, Nicolas Crnjaknski, Claire Giardelli, Marianne Müller), Mezinárodní letní škola staré hudby v Prachaticích ( pod vedením britského souboru "Florilegium"), "Akademie für Alte Musik 2010" v rakouském Aflenz-Kurort (Jaap ter Linden, Linde Brunmayr-Tutz) a německé "Akademie für Alte Musik in Baden-Württemberg" (Simon Standag e, Ulrike Engelke). V roce 2011 získala stipendium udělované Institutem pro barokní hudbu ve Vídni k účasti na "Austria Barock Akademie" v rakouském Gmundenu (pod vedením Rubéna Dubrovského). V interpretační soutěži v rámci této akademie obdržela 1. cenu a cenu publika "ABA Music Award". Helena Matyášová působí v současné době jako interpretka a komorní hráčka na moderní i barokní violoncello. Věnuje se koncertní činnosti v ČR i v zahraničí, účastní se jednorázových uměleckých projektů a podílí se na nahrávání zvukových záznamů na CD, pro rozhlas a televizi. Spolupracovala s celou řadou významných umělců a vystoupila na mnoha festivalových pódiích. Je členkou či hostující členkou několika souborů staré hudby: Musica Florea, Collegium 1704, The Czech Baroque Ensemble, Ensemble Inégal, Collegium Marianum, Ensemble 18+, Ensemble Thourbillon, Capella Regia a další. Je též zakladatelkou dámského komorního souboru Ensemble Fiorello. Od roku 2004 působí jako kmenová členka souboru Barocco sempre giovane se sídlem v Pardubicích, který provozuje zejména koncertantní hudbu vrcholného baroka a klasicismu na moderní nástroje, ale nevyhýbá se ani hudbě mladších stylových období.


Jakub Kydlíček studoval obory zobcová flétna (J. Braná) a dirigování (J. Štrunc) na konzervatoři v Plzni, následně pak studoval u Coriny Marti na Schole cantorum basiliensis (Musik Akademie Basel). Během studií absolvoval masterclass u předních osobností staré hudby (P. Holstlag, A. Solomon, C. van Heerden, B. Honig,...) a posléze získal doktorát (Ph.D.) v oboru Historie.

Záhy po svém absolutoriu se stal pedagogem Pražské konzervatoře, kde vede třídu zobcové flétny. Od roku 2012 je rovněž pověřen uměleckým řízením Barokního orchestru Pražské konzervatoře (BOPK). S tímto tělesem provedl mj. řadu neznámých opusů barokní literatury, včetně kompletního provedení oratoria Abgesungene Betrachtungen F. A. Míči. Za nahrávku Haendlových předeher získal s BOPK titu laureáta rozhlasové soutěže Concerto Bohemia (2016).

Na poli staré hudby spolupracuje s předními soubory, jako např. Collegium 1704, Capella Regia, Collegium Marianum, Czech Ensemble Baroque,.. se kterými vystoupil na předních evropských scénách (Pražské jaro, Semperoper Dresden, Teatro Arriaga, Grand Theatre de Luxembourg, Concentus Moraviae,...)

Jako lektor je zván k výuce na seminářích a kurzech staré hudby (Valtice, Holešov) a je častým hostem porot soutěží ve hře na zobcovou flétnu. V letech 2010-16 působil na konzervatoři v Plzni, kde nastudoval řadu studentských operních projektů (Pergolesi, Purcell, Martinů, Pauer). V roce 2009 založil svůj vlajkový soubor CONCERTO AVENTINO a je rovněž zakládajícím členem tria TRE FONTANE.

Pro operní festival Smetanova Litomyšl nastudoval české premiéry barokních oper Pygmalion Jeana-Philippa Rameau a Aci, Galatea e Polifemo Geogra Friedricha Haendela. V nadcházející sezóně bude dirigovat mj. Janovy pašije J. S. Bacha či melodram Ariadna na Naxu J. Bendy.


Lukáš Vendl absolvoval po maturitě na gymnáziu obor varhany ve třídě Prof. Jana Hory na Konzervatoři v Praze. V roce 2003 zakončil studium u Prof. Jaroslava Tůmy na pražské HAMU. Zúčastnil se řady mistrovských kurzů pod vedením vynikajících světových varhaníků (např. Martina Sandera, Haralda Vogela) i cembalistů (Helmut Franke). V roce 2002 studoval na Hochschule für Musik und Theater v Hamburku pod vedením Prof. Wolfganga Zerera. Tématem jeho disertační práce je hudební teorie 17. a 18. stol. se zaměřením na tvorbu pro klávesové nástroje. Získal ocenění na několika domácích i zahraničních interpretačních soutěžích. Jako kantor působí v Českobratrské evangelické církvi, je varhaníkem v chrámu ČCE U Salvátora v Praze. Vyučuje na Pražské konzervatoři a na ZUŠ Charlotty Masarykové v Praze 6. Působí pravidelně jako lektor na letních kurzech staré hudby ve Valticích na Moravě. Věnuje se především poučené interpretaci barokní hudby. Provedl několik novodobých premiér rozsáhlejších vokálně instrumentálních děl např. z archivu kláštera v Želivi. Vede komorní vokální tělesa Ensemble Guillaume a Collegium 419. Jako varhaník a cembalista vystoupil s recitálovým programem mj. v rámci Plzeňského varhanního festivalu, Haydnovských slavnostech, Želivském festivalu, Bachovském týdnu v Budapešti, Smečenském varhanním festivalu, Orlicko-kladském varhanním festivalu aj. Spolupracuje s řadou vynikajících interpretů (Irenou Troupovou, Vilémem Veverkou, Jakubem Kydlíčkem) a souborů (Ensemble Inégal).